Maďarský ohař krátkosrstýLovecký pes střední velikosti, elegantního zjevu, poněkud lehčí tělesné stavby, pískově žlutý, krátkosrstý. Je ztělesněním dokonalé harmonie, krásy a síly. Je vyrovnaný, inteligentní a živého temperamentu.Je lehce a snadno cvičitelný. Jeho charakter nesnáší hrubé zacházení. Disponuje vynikajícími zděděnými vlastnostmi jako je výborná paměť, učenlivost a kombinační schopnosti. Nehledě na jeho vynikající lovecké vlastnosti se maďarský ohař velmi dobře cítí se svým majitelem i v bytě, ale za všech okolností vyžaduje dostatek pohybu a společnosti. V bytě je tichý, klidný a nenáročný, ovšem pouze za předpokladu, že má možnost vybít svou energii. Nečinnost mu vysloveně škodí a může vyvolat i poruchy chování. I když je ohař skutečně univerzální pes, neznamená to, že se hodí pro každého. Je velmi živý a neúnavný, takže dokáže celé hodiny pobíhat po poli, aniž by jevil známky únavy. Nevadí mu dokonce ani letní vedra. Miluje dlouhé výlety do přírody,ale abyste je mohli bez problému absolovat, je potřeba jemného, ale soustavného výcviku v poslušnosti od nejútlejšího věku. Proto je zapotřebí, aby jeho pán byl sportovně založený a měl možnost se mu maximálně věnovat.
Standard plemene:
Maďarský ohař krátkosrstý - vizsla
(Rövidszörü Magyar Vizsla)
Standard FCI č. 239 /německý originál z 13. 09. 2000/
Z německého originálu přeložil: Michálek, Dvořák (11. 11. 2000)
Země původu: Maďarsko
Datum zveřejnění platného originálu standardu: 6. 4. 2000
Použití:
Všestranně lovecky upotřebitelný pes pro lov v poli, na vodě i v lese. Jeho charakteristickými vlastnostmi jsou zejména výrazný smysl pro stopu, pevné vystavování, vynikající vlohy pro přinášení a cílevědomé sledování stopy na vodě při velké ochotě k vodní práci. Dobře zvládá práci v obtížném terénu i extrémní počasí. Nesmí projevovat bázlivost po výstřelu, strach ze zvěře, absenci vloh k vystavování a přinášení a nechuť k vodní práci. Pro svou bezproblémovou povahu a přizpůsobivost je vhodný i k držení v bytě.
Klasifikace FCI:
Skupina 7 - ohaři
Sekce 1 - kontinentální ohaři s požadovanou zkouškou z výkonu (polní a vodní práce)
Historie a původ:
Předkové maďarského ohaře přišli do své vlasti společně s kočujícími maďarskými kmeny. První stručnou zmínku o těchto psech lze doložit již v dokumentech ze 14. století. Jeho význam pro lov však výrazněji rostl teprve od 18. století. Koncem 19. století pak byly v Maďarsku pořádány soutěže pro ohaře, jichž se s velkým úspěchem zúčastnili také ohaři maďarští. Na vzniku tohoto plemene se podílela také jiná plemena loveckých psů. Cílevědomý chov začal v roce
Všeobecná charakteristika:
Středně velký elegantní lovecký pes ušlechtilého vzhledu s krátkou žemlově zbarvenou srstí. Spíše lehká suchá stavba těla tvoří harmonii mezi krásou a sílou.
Důležité proporce:
* Délka těla mírně překračuje kohoutkovou výšku.
* Hloubka hrudníku dosahuje téměř poloviny kohoutkové výšky.
* Čenichová partie je o něco kratší než polovina délky celé hlavy.
Povaha:
Živá, přátelská, vyrovnaná, lehce cvičitelný. Navázání kontaktu s vůdcem patří k jeho základním vlastnostem. Nesnáší hrubé zacházení a nesmí být ani agresivní, ani bázlivý.
Hlava:
Suchá, ušlechtilá, s dobrými proporcemi. Lebka: Přiměřeně široká, mírně klenutá, s nepříliš výraznou čelní brázdu, která probíhá ve směru stopu. Oční oblouky jsou výrazné, stop je mírný. Obličejová část: Nos je dobře vyvinutý se širokými nozdrami, jeho barva ladí s tmavým tónem srsti. Morda: Čenichová partie je tupá, ne zašpičatělá, dobře osvalená se silnými čelistmi. Hřbet nosu je rovný. Pysky jsou přiléhavé, nikoliv převislé. Čelisti / zuby: Čelisti jsou silné s dokonalým, pravidelným a úplným nůžkovým skusem, přičemž horní řada řezáků překrývá bez mezery spodní a zuby stojí přiměřeně kolmo; 42 zdravých zubů dle zubního vzorce. Líce jsou silné, dobře osvalené. Oči jsou středně velké a mírně oválné. Oční víčka jsou dobře uzavřena. Pohled živý, inteligentní. Barva očí je hnědá a ladí s barvou srsti, přičemž přednost se dává tmavší barvě. Uši jsou nasazeny mírně vzadu a středně vysoko. Ušní boltce jsou jemné a přiléhají k lícím. Mají tvar zakulaceného V a jejich délka tvoří tři čtvrtiny délky hlavy.
Krk:
Středně dlouhý, přiměřený k tělu, dobře osvalený, mírně klenutý, bez rušivého laloku.
Trup:
Kohoutek je výrazný a svalnatý. Hřbet je pevný, rovný, dobře osvalený. Trnové výběžky mají být zakryty svalstvem. Bedra jsou krátká, široká, pevná, osvalená, rovná či mírně klenutá. Přechod od hřbetu k bedrům je kompaktní a pevný. Záď je široká a dostatečně dlouhá, dobře osvalená, ne krátká, k nasazení ocasu mírně spáditá, nesmí být sražená. Hrudník je hluboký a široký s výrazným osvaleným předhrudím, hrudní kost má sahat co nejdále dozadu. Hloubka hrudníku má dosahovat k loktům. Žebra jsou mírně klenutá. Spodní linie tvoří elegantní oblouk, břicho je napjaté a lehce vtažené.
Ocas:
Poměrně nízko nasazený, silný v nasazení, ke špičce se zužuje. V zemích, kde není kupírování zákonem zakázáno, se s ohledem k loveckému využití krátí o jednu čtvrtinu. Pokud není zkrácen, dosahuje až k hlezennímu kloubu a je rovný, případně lehce šavlovitě zahnutý. Při pohybu je nesen vodorovně. Ocas je dobře a hustě osrstěn.Končetiny: Hrudní končetiny jsou při pohledu zepředu rovnoběžné, při pohledu zboku kolmé a dobře podsunuté pod tělem, mají dobře utvářené kosti a silné svalstvo. Lopatka je dlouhá, šikmá a ploše přiléhající. V pohybu je pružná a je výrazně osvalená. Dobré zaúhlení mezi lopatkou a ramenní kostí. Ramenní kost je dlouhá a dobře osvalená. Lokty těsně přiléhají k tělu, nejsou ani vytočené, ani stočené dovnitř. Dobré zaúhlení mezi ramenní kostí a předloktím.
Předloktí je rovné a dlouhé, dostatečně osvalené se silnými, nikoliv však hrubými kostmi.
Zápěstí je suché a pevné.
Nadprstí je krátké a jen mírně šikmé. Tlapy jsou lehce oválné s pevně sevřenými, dobře klenutými silnými prsty a silnými hnědými drápy. Pevné a odolné polštářky šedavého odstínu.
V klidu i pohybu jsou tlapy rovnoběžně.
Pánevní končetiny jsou při pohledu zezadu rovné a rovnoběžné, při pohledu zboku správně zaúhlené se silnými kostmi. Stehno je dlouhé, osvalené, s odpovídajícím zaúhlením mezi pánví a stehnem. Kolena jsou dobře zaúhlená.
Lýtka dlouhá, osvalená a šlachovitá. Délka lýtka odpovídá přibližně délce stehna. Dobré zaúhlení mezi lýtkem a hleznem.
Hlezno je silné, suché a šlachovité, poměrně nízko položené. Nadnártí je kolmé, krátké a suché. Tlapy pánevní končetiny viz tlapy hrudních končetin.
Pohyb:
Typickým chodem je pružný a elegantní prostorný klus s prostorným a dlouhým krokem. V poli hledá vytrvalým cvalem. Při pohybu je hřbet pevný a zůstává ve vodorovné poloze. Nežádoucím typem pohybu je mimochod.
Kůže:
Pevně přiléhá k tělu, netvoří záhyby a je dobře pigmentovaná.
Srst:
Krátká a hustá, má být pevná a tuhá, na hlavě a na boltcích je jemnější, hedvábná a kratší, na spodní straně ocasu naopak o trochu delší. Srst má pokrývat celé tělo, břišní krajina je však méně osrstěná. Srst nemá podsadu.
Zbarvení:
Různé odstíny žemlové barvy. Ušní boltce mohou být tmavší, jinak jednotné zbarvení. Červené, hnědavé nebo vybledlé barevné tóny jsou nežádoucí. Malá bílá skvrna na předhrudí nebo na hrdle do průměru
Velikost:
Kohoutková výška psi 58 -
Vady:
Jako chyba musí být posouzena každá odchylka od uvedených údajů, hodnocení chyby by pak mělo být přímo úměrné stupni odchylky.
Vylučující vady:
* výrazné odchylky od standardu plemene,
* hrubé odchylky od pohlavního výrazu,
* netypická hlava,
* skvrnitý nos,
* převislé pysky a volné otevřené koutky,
* předkus, podkus, nepravidelný skus, jakož i přechodné formy,
* chybění jednoho nebo více zubů ze skupiny řezáků (I), špičáků (C) nebo třenových zubů (P2 až 4 ) a stoliček (M
* nadpočetné mimo řadu rostoucí zuby,
*. rozštěp patra či pysku,
* světle žluté oko, příliš volná víčka, ektropium, entropium, dvojitá řada řas,
* výrazný lalok pod krkem,
* vlčí drápky, tzv. paspárky,
* špatná mechanika pohybu,
* netypické osrstění,
* tmavohnědá či světle žlutá barva, vícebarevnost, nejednotná barva, bílá hrudní skvrna v průměru větší než
* bílé tlapy,
* nedostatečně pigmentovaná kůže, oční víčka a pysky,
* kohoutková výška odchylující se o více než +-
* bázlivá povaha.
Poznámka: Psi musí mít patrná dvě varlata plně sestouplá v šourku.
Lovecký pes střední velikosti, elegantního zjevu, poněkud lehčí tělesné stavby, pískově žlutý, krátkosrstý. Je ztělesněním dokonalé harmonie, krásy a síly. Je vyrovnaný, inteligentní a živého temperamentu.Je lehce a snadno cvičitelný. Jeho charakter nesnáší hrubé zacházení. Disponuje vynikajícími zděděnými vlastnostmi jako je výborná paměť, učenlivost a kombinační schopnosti. Nehledě na jeho vynikající lovecké vlastnosti se maďarský ohař velmi dobře cítí se svým majitelem i v bytě, ale za všech okolností vyžaduje dostatek pohybu a společnosti. V bytě je tichý, klidný a nenáročný, ovšem pouze za předpokladu, že má možnost vybít svou energii. Nečinnost mu vysloveně škodí a může vyvolat i poruchy chování. I když je ohař skutečně univerzální pes, neznamená to, že se hodí pro každého. Je velmi živý a neúnavný, takže dokáže celé hodiny pobíhat po poli, aniž by jevil známky únavy. Nevadí mu dokonce ani letní vedra. Miluje dlouhé výlety do přírody,ale abyste je mohli bez problému absolovat, je potřeba jemného, ale soustavného výcviku v poslušnosti od nejútlejšího věku. Proto je zapotřebí, aby jeho pán byl sportovně založený a měl možnost se mu maximálně věnovat.
Standard plemene:
Maďarský ohař krátkosrstý - vizsla
(Rövidszörü Magyar Vizsla)
Standard FCI č. 239 /německý originál z 13. 09. 2000/
Z německého originálu přeložil: Michálek, Dvořák (11. 11. 2000)
Země původu: Maďarsko
Datum zveřejnění platného originálu standardu: 6. 4. 2000
Použití:
Všestranně lovecky upotřebitelný pes pro lov v poli, na vodě i v lese. Jeho charakteristickými vlastnostmi jsou zejména výrazný smysl pro stopu, pevné vystavování, vynikající vlohy pro přinášení a cílevědomé sledování stopy na vodě při velké ochotě k vodní práci. Dobře zvládá práci v obtížném terénu i extrémní počasí. Nesmí projevovat bázlivost po výstřelu, strach ze zvěře, absenci vloh k vystavování a přinášení a nechuť k vodní práci. Pro svou bezproblémovou povahu a přizpůsobivost je vhodný i k držení v bytě.
Klasifikace FCI:
Skupina 7 - ohaři
Sekce 1 - kontinentální ohaři s požadovanou zkouškou z výkonu (polní a vodní práce)
Historie a původ:
Předkové maďarského ohaře přišli do své vlasti společně s kočujícími maďarskými kmeny. První stručnou zmínku o těchto psech lze doložit již v dokumentech ze 14. století. Jeho význam pro lov však výrazněji rostl teprve od 18. století. Koncem 19. století pak byly v Maďarsku pořádány soutěže pro ohaře, jichž se s velkým úspěchem zúčastnili také ohaři maďarští. Na vzniku tohoto plemene se podílela také jiná plemena loveckých psů. Cílevědomý chov začal v roce
Všeobecná charakteristika:
Středně velký elegantní lovecký pes ušlechtilého vzhledu s krátkou žemlově zbarvenou srstí. Spíše lehká suchá stavba těla tvoří harmonii mezi krásou a sílou.
Důležité proporce:
* Délka těla mírně překračuje kohoutkovou výšku.
* Hloubka hrudníku dosahuje téměř poloviny kohoutkové výšky.
* Čenichová partie je o něco kratší než polovina délky celé hlavy.
Povaha:
Živá, přátelská, vyrovnaná, lehce cvičitelný. Navázání kontaktu s vůdcem patří k jeho základním vlastnostem. Nesnáší hrubé zacházení a nesmí být ani agresivní, ani bázlivý.
Hlava:
Suchá, ušlechtilá, s dobrými proporcemi. Lebka: Přiměřeně široká, mírně klenutá, s nepříliš výraznou čelní brázdu, která probíhá ve směru stopu. Oční oblouky jsou výrazné, stop je mírný. Obličejová část: Nos je dobře vyvinutý se širokými nozdrami, jeho barva ladí s tmavým tónem srsti. Morda: Čenichová partie je tupá, ne zašpičatělá, dobře osvalená se silnými čelistmi. Hřbet nosu je rovný. Pysky jsou přiléhavé, nikoliv převislé. Čelisti / zuby: Čelisti jsou silné s dokonalým, pravidelným a úplným nůžkovým skusem, přičemž horní řada řezáků překrývá bez mezery spodní a zuby stojí přiměřeně kolmo; 42 zdravých zubů dle zubního vzorce. Líce jsou silné, dobře osvalené. Oči jsou středně velké a mírně oválné. Oční víčka jsou dobře uzavřena. Pohled živý, inteligentní. Barva očí je hnědá a ladí s barvou srsti, přičemž přednost se dává tmavší barvě. Uši jsou nasazeny mírně vzadu a středně vysoko. Ušní boltce jsou jemné a přiléhají k lícím. Mají tvar zakulaceného V a jejich délka tvoří tři čtvrtiny délky hlavy.
Krk:
Středně dlouhý, přiměřený k tělu, dobře osvalený, mírně klenutý, bez rušivého laloku.
Trup:
Kohoutek je výrazný a svalnatý. Hřbet je pevný, rovný, dobře osvalený. Trnové výběžky mají být zakryty svalstvem. Bedra jsou krátká, široká, pevná, osvalená, rovná či mírně klenutá. Přechod od hřbetu k bedrům je kompaktní a pevný. Záď je široká a dostatečně dlouhá, dobře osvalená, ne krátká, k nasazení ocasu mírně spáditá, nesmí být sražená. Hrudník je hluboký a široký s výrazným osvaleným předhrudím, hrudní kost má sahat co nejdále dozadu. Hloubka hrudníku má dosahovat k loktům. Žebra jsou mírně klenutá. Spodní linie tvoří elegantní oblouk, břicho je napjaté a lehce vtažené.
Ocas:
Poměrně nízko nasazený, silný v nasazení, ke špičce se zužuje. V zemích, kde není kupírování zákonem zakázáno, se s ohledem k loveckému využití krátí o jednu čtvrtinu. Pokud není zkrácen, dosahuje až k hlezennímu kloubu a je rovný, případně lehce šavlovitě zahnutý. Při pohybu je nesen vodorovně. Ocas je dobře a hustě osrstěn.Končetiny: Hrudní končetiny jsou při pohledu zepředu rovnoběžné, při pohledu zboku kolmé a dobře podsunuté pod tělem, mají dobře utvářené kosti a silné svalstvo. Lopatka je dlouhá, šikmá a ploše přiléhající. V pohybu je pružná a je výrazně osvalená. Dobré zaúhlení mezi lopatkou a ramenní kostí. Ramenní kost je dlouhá a dobře osvalená. Lokty těsně přiléhají k tělu, nejsou ani vytočené, ani stočené dovnitř. Dobré zaúhlení mezi ramenní kostí a předloktím.
Předloktí je rovné a dlouhé, dostatečně osvalené se silnými, nikoliv však hrubými kostmi.
Zápěstí je suché a pevné.
Nadprstí je krátké a jen mírně šikmé. Tlapy jsou lehce oválné s pevně sevřenými, dobře klenutými silnými prsty a silnými hnědými drápy. Pevné a odolné polštářky šedavého odstínu.
V klidu i pohybu jsou tlapy rovnoběžně.
Pánevní končetiny jsou při pohledu zezadu rovné a rovnoběžné, při pohledu zboku správně zaúhlené se silnými kostmi. Stehno je dlouhé, osvalené, s odpovídajícím zaúhlením mezi pánví a stehnem. Kolena jsou dobře zaúhlená.
Lýtka dlouhá, osvalená a šlachovitá. Délka lýtka odpovídá přibližně délce stehna. Dobré zaúhlení mezi lýtkem a hleznem.
Hlezno je silné, suché a šlachovité, poměrně nízko položené. Nadnártí je kolmé, krátké a suché. Tlapy pánevní končetiny viz tlapy hrudních končetin.
Pohyb:
Typickým chodem je pružný a elegantní prostorný klus s prostorným a dlouhým krokem. V poli hledá vytrvalým cvalem. Při pohybu je hřbet pevný a zůstává ve vodorovné poloze. Nežádoucím typem pohybu je mimochod.
Kůže:
Pevně přiléhá k tělu, netvoří záhyby a je dobře pigmentovaná.
Srst:
Krátká a hustá, má být pevná a tuhá, na hlavě a na boltcích je jemnější, hedvábná a kratší, na spodní straně ocasu naopak o trochu delší. Srst má pokrývat celé tělo, břišní krajina je však méně osrstěná. Srst nemá podsadu.
Zbarvení:
Různé odstíny žemlové barvy. Ušní boltce mohou být tmavší, jinak jednotné zbarvení. Červené, hnědavé nebo vybledlé barevné tóny jsou nežádoucí. Malá bílá skvrna na předhrudí nebo na hrdle do průměru
Velikost:
Kohoutková výška psi 58 -
Vady:
Jako chyba musí být posouzena každá odchylka od uvedených údajů, hodnocení chyby by pak mělo být přímo úměrné stupni odchylky.
Vylučující vady:
* výrazné odchylky od standardu plemene,
* hrubé odchylky od pohlavního výrazu,
* netypická hlava,
* skvrnitý nos,
* převislé pysky a volné otevřené koutky,
* předkus, podkus, nepravidelný skus, jakož i přechodné formy,
* chybění jednoho nebo více zubů ze skupiny řezáků (I), špičáků (C) nebo třenových zubů (P2 až 4 ) a stoliček (M
* nadpočetné mimo řadu rostoucí zuby,
*. rozštěp patra či pysku,
* světle žluté oko, příliš volná víčka, ektropium, entropium, dvojitá řada řas,
* výrazný lalok pod krkem,
* vlčí drápky, tzv. paspárky,
* špatná mechanika pohybu,
* netypické osrstění,
* tmavohnědá či světle žlutá barva, vícebarevnost, nejednotná barva, bílá hrudní skvrna v průměru větší než
* bílé tlapy,
* nedostatečně pigmentovaná kůže, oční víčka a pysky,
* kohoutková výška odchylující se o více než +-
* bázlivá povaha.
Poznámka: Psi musí mít patrná dvě varlata plně sestouplá v šourku.
I když je ohař skutečně univerzální pes, neznamená to, že se hodí pro každého. Je velmi živý a neúnavný, takže dokáže celé hodiny pobíhat po poli, aniž by jevil známky únavy. Nevadí mu dokonce ani letní vedra. Miluje dlouhé výlety do přírody,ale abyste je mohli bez problému absolovat, je potřeba jemného, ale soustavného výcviku v poslušnosti od nejútlejšího věku. Proto je zapotřebí, aby jeho pán byl sportovně založený a měl možnost se mu maximálně věnovat.
Standard plemene:
Maďarský ohař krátkosrstý - vizsla
(Rövidszörü Magyar Vizsla)
Standard FCI č. 239 /německý originál z 13. 09. 2000/
Z německého originálu přeložil: Michálek, Dvořák (11. 11. 2000)
Země původu: Maďarsko
Datum zveřejnění platného originálu standardu: 6. 4. 2000
Použití:
Všestranně lovecky upotřebitelný pes pro lov v poli, na vodě i v lese. Jeho charakteristickými vlastnostmi jsou zejména výrazný smysl pro stopu, pevné vystavování, vynikající vlohy pro přinášení a cílevědomé sledování stopy na vodě při velké ochotě k vodní práci. Dobře zvládá práci v obtížném terénu i extrémní počasí. Nesmí projevovat bázlivost po výstřelu, strach ze zvěře, absenci vloh k vystavování a přinášení a nechuť k vodní práci. Pro svou bezproblémovou povahu a přizpůsobivost je vhodný i k držení v bytě.
Klasifikace FCI:
Skupina 7 - ohaři
Sekce 1 - kontinentální ohaři s požadovanou zkouškou z výkonu (polní a vodní práce)
Historie a původ:
Předkové maďarského ohaře přišli do své vlasti společně s kočujícími maďarskými kmeny. První stručnou zmínku o těchto psech lze doložit již v dokumentech ze 14. století. Jeho význam pro lov však výrazněji rostl teprve od 18. století. Koncem 19. století pak byly v Maďarsku pořádány soutěže pro ohaře, jichž se s velkým úspěchem zúčastnili také ohaři maďarští. Na vzniku tohoto plemene se podílela také jiná plemena loveckých psů. Cílevědomý chov začal v roce
Všeobecná charakteristika:
Středně velký elegantní lovecký pes ušlechtilého vzhledu s krátkou žemlově zbarvenou srstí. Spíše lehká suchá stavba těla tvoří harmonii mezi krásou a sílou.
Důležité proporce:
* Délka těla mírně překračuje kohoutkovou výšku.
* Hloubka hrudníku dosahuje téměř poloviny kohoutkové výšky.
* Čenichová partie je o něco kratší než polovina délky celé hlavy.
Povaha:
Živá, přátelská, vyrovnaná, lehce cvičitelný. Navázání kontaktu s vůdcem patří k jeho základním vlastnostem. Nesnáší hrubé zacházení a nesmí být ani agresivní, ani bázlivý.
Hlava:
Suchá, ušlechtilá, s dobrými proporcemi. Lebka: Přiměřeně široká, mírně klenutá, s nepříliš výraznou čelní brázdu, která probíhá ve směru stopu. Oční oblouky jsou výrazné, stop je mírný. Obličejová část: Nos je dobře vyvinutý se širokými nozdrami, jeho barva ladí s tmavým tónem srsti. Morda: Čenichová partie je tupá, ne zašpičatělá, dobře osvalená se silnými čelistmi. Hřbet nosu je rovný. Pysky jsou přiléhavé, nikoliv převislé. Čelisti / zuby: Čelisti jsou silné s dokonalým, pravidelným a úplným nůžkovým skusem, přičemž horní řada řezáků překrývá bez mezery spodní a zuby stojí přiměřeně kolmo; 42 zdravých zubů dle zubního vzorce. Líce jsou silné, dobře osvalené. Oči jsou středně velké a mírně oválné. Oční víčka jsou dobře uzavřena. Pohled živý, inteligentní. Barva očí je hnědá a ladí s barvou srsti, přičemž přednost se dává tmavší barvě. Uši jsou nasazeny mírně vzadu a středně vysoko. Ušní boltce jsou jemné a přiléhají k lícím. Mají tvar zakulaceného V a jejich délka tvoří tři čtvrtiny délky hlavy.
Krk:
Středně dlouhý, přiměřený k tělu, dobře osvalený, mírně klenutý, bez rušivého laloku.
Trup:
Kohoutek je výrazný a svalnatý. Hřbet je pevný, rovný, dobře osvalený. Trnové výběžky mají být zakryty svalstvem. Bedra jsou krátká, široká, pevná, osvalená, rovná či mírně klenutá. Přechod od hřbetu k bedrům je kompaktní a pevný. Záď je široká a dostatečně dlouhá, dobře osvalená, ne krátká, k nasazení ocasu mírně spáditá, nesmí být sražená. Hrudník je hluboký a široký s výrazným osvaleným předhrudím, hrudní kost má sahat co nejdále dozadu. Hloubka hrudníku má dosahovat k loktům. Žebra jsou mírně klenutá. Spodní linie tvoří elegantní oblouk, břicho je napjaté a lehce vtažené.
Ocas:
Poměrně nízko nasazený, silný v nasazení, ke špičce se zužuje. V zemích, kde není kupírování zákonem zakázáno, se s ohledem k loveckému využití krátí o jednu čtvrtinu. Pokud není zkrácen, dosahuje až k hlezennímu kloubu a je rovný, případně lehce šavlovitě zahnutý. Při pohybu je nesen vodorovně. Ocas je dobře a hustě osrstěn.Končetiny: Hrudní končetiny jsou při pohledu zepředu rovnoběžné, při pohledu zboku kolmé a dobře podsunuté pod tělem, mají dobře utvářené kosti a silné svalstvo. Lopatka je dlouhá, šikmá a ploše přiléhající. V pohybu je pružná a je výrazně osvalená. Dobré zaúhlení mezi lopatkou a ramenní kostí. Ramenní kost je dlouhá a dobře osvalená. Lokty těsně přiléhají k tělu, nejsou ani vytočené, ani stočené dovnitř. Dobré zaúhlení mezi ramenní kostí a předloktím.
Předloktí je rovné a dlouhé, dostatečně osvalené se silnými, nikoliv však hrubými kostmi.
Zápěstí je suché a pevné.
Nadprstí je krátké a jen mírně šikmé. Tlapy jsou lehce oválné s pevně sevřenými, dobře klenutými silnými prsty a silnými hnědými drápy. Pevné a odolné polštářky šedavého odstínu.
V klidu i pohybu jsou tlapy rovnoběžně.
Pánevní končetiny jsou při pohledu zezadu rovné a rovnoběžné, při pohledu zboku správně zaúhlené se silnými kostmi. Stehno je dlouhé, osvalené, s odpovídajícím zaúhlením mezi pánví a stehnem. Kolena jsou dobře zaúhlená.
Lýtka dlouhá, osvalená a šlachovitá. Délka lýtka odpovídá přibližně délce stehna. Dobré zaúhlení mezi lýtkem a hleznem.
Hlezno je silné, suché a šlachovité, poměrně nízko položené. Nadnártí je kolmé, krátké a suché. Tlapy pánevní končetiny viz tlapy hrudních končetin.
Pohyb:
Typickým chodem je pružný a elegantní prostorný klus s prostorným a dlouhým krokem. V poli hledá vytrvalým cvalem. Při pohybu je hřbet pevný a zůstává ve vodorovné poloze. Nežádoucím typem pohybu je mimochod.
Kůže:
Pevně přiléhá k tělu, netvoří záhyby a je dobře pigmentovaná.
Srst:
Krátká a hustá, má být pevná a tuhá, na hlavě a na boltcích je jemnější, hedvábná a kratší, na spodní straně ocasu naopak o trochu delší. Srst má pokrývat celé tělo, břišní krajina je však méně osrstěná. Srst nemá podsadu.
Zbarvení:
Různé odstíny žemlové barvy. Ušní boltce mohou být tmavší, jinak jednotné zbarvení. Červené, hnědavé nebo vybledlé barevné tóny jsou nežádoucí. Malá bílá skvrna na předhrudí nebo na hrdle do průměru
Velikost:
Kohoutková výška psi 58 -
Vady:
Jako chyba musí být posouzena každá odchylka od uvedených údajů, hodnocení chyby by pak mělo být přímo úměrné stupni odchylky.
Vylučující vady:
* výrazné odchylky od standardu plemene,
* hrubé odchylky od pohlavního výrazu,
* netypická hlava,
* skvrnitý nos,
* převislé pysky a volné otevřené koutky,
* předkus, podkus, nepravidelný skus, jakož i přechodné formy,
* chybění jednoho nebo více zubů ze skupiny řezáků (I), špičáků (C) nebo třenových zubů (P2 až 4 ) a stoliček (M
* nadpočetné mimo řadu rostoucí zuby,
*. rozštěp patra či pysku,
* světle žluté oko, příliš volná víčka, ektropium, entropium, dvojitá řada řas,
* výrazný lalok pod krkem,
* vlčí drápky, tzv. paspárky,
* špatná mechanika pohybu,
* netypické osrstění,
* tmavohnědá či světle žlutá barva, vícebarevnost, nejednotná barva, bílá hrudní skvrna v průměru větší než
* bílé tlapy,
* nedostatečně pigmentovaná kůže, oční víčka a pysky,
* kohoutková výška odchylující se o více než +-
* bázlivá povaha.
Poznámka: Psi musí mít patrná dvě varlata plně sestouplá v šourku.
Maďarský ohař krátkosrstý - vizsla
(Rövidszörü Magyar Vizsla)
Standard FCI č. 239 /německý originál z 13. 09. 2000/
Z německého originálu přeložil: Michálek, Dvořák (11. 11. 2000)
Země původu: Maďarsko
Datum zveřejnění platného originálu standardu: 6. 4. 2000
Použití:
Všestranně lovecky upotřebitelný pes pro lov v poli, na vodě i v lese. Jeho charakteristickými vlastnostmi jsou zejména výrazný smysl pro stopu, pevné vystavování, vynikající vlohy pro přinášení a cílevědomé sledování stopy na vodě při velké ochotě k vodní práci. Dobře zvládá práci v obtížném terénu i extrémní počasí. Nesmí projevovat bázlivost po výstřelu, strach ze zvěře, absenci vloh k vystavování a přinášení a nechuť k vodní práci. Pro svou bezproblémovou povahu a přizpůsobivost je vhodný i k držení v bytě.
Klasifikace FCI:
Skupina 7 - ohaři
Sekce 1 - kontinentální ohaři s požadovanou zkouškou z výkonu (polní a vodní práce)
Historie a původ:
Předkové maďarského ohaře přišli do své vlasti společně s kočujícími maďarskými kmeny. První stručnou zmínku o těchto psech lze doložit již v dokumentech ze 14. století. Jeho význam pro lov však výrazněji rostl teprve od 18. století. Koncem 19. století pak byly v Maďarsku pořádány soutěže pro ohaře, jichž se s velkým úspěchem zúčastnili také ohaři maďarští. Na vzniku tohoto plemene se podílela také jiná plemena loveckých psů. Cílevědomý chov začal v roce
Všeobecná charakteristika:
Středně velký elegantní lovecký pes ušlechtilého vzhledu s krátkou žemlově zbarvenou srstí. Spíše lehká suchá stavba těla tvoří harmonii mezi krásou a sílou.
Důležité proporce:
* Délka těla mírně překračuje kohoutkovou výšku.
* Hloubka hrudníku dosahuje téměř poloviny kohoutkové výšky.
* Čenichová partie je o něco kratší než polovina délky celé hlavy.
Povaha:
Živá, přátelská, vyrovnaná, lehce cvičitelný. Navázání kontaktu s vůdcem patří k jeho základním vlastnostem. Nesnáší hrubé zacházení a nesmí být ani agresivní, ani bázlivý.
Hlava:
Suchá, ušlechtilá, s dobrými proporcemi. Lebka: Přiměřeně široká, mírně klenutá, s nepříliš výraznou čelní brázdu, která probíhá ve směru stopu. Oční oblouky jsou výrazné, stop je mírný. Obličejová část: Nos je dobře vyvinutý se širokými nozdrami, jeho barva ladí s tmavým tónem srsti. Morda: Čenichová partie je tupá, ne zašpičatělá, dobře osvalená se silnými čelistmi. Hřbet nosu je rovný. Pysky jsou přiléhavé, nikoliv převislé. Čelisti / zuby: Čelisti jsou silné s dokonalým, pravidelným a úplným nůžkovým skusem, přičemž horní řada řezáků překrývá bez mezery spodní a zuby stojí přiměřeně kolmo; 42 zdravých zubů dle zubního vzorce. Líce jsou silné, dobře osvalené. Oči jsou středně velké a mírně oválné. Oční víčka jsou dobře uzavřena. Pohled živý, inteligentní. Barva očí je hnědá a ladí s barvou srsti, přičemž přednost se dává tmavší barvě. Uši jsou nasazeny mírně vzadu a středně vysoko. Ušní boltce jsou jemné a přiléhají k lícím. Mají tvar zakulaceného V a jejich délka tvoří tři čtvrtiny délky hlavy.
Krk:
Středně dlouhý, přiměřený k tělu, dobře osvalený, mírně klenutý, bez rušivého laloku.
Trup:
Kohoutek je výrazný a svalnatý. Hřbet je pevný, rovný, dobře osvalený. Trnové výběžky mají být zakryty svalstvem. Bedra jsou krátká, široká, pevná, osvalená, rovná či mírně klenutá. Přechod od hřbetu k bedrům je kompaktní a pevný. Záď je široká a dostatečně dlouhá, dobře osvalená, ne krátká, k nasazení ocasu mírně spáditá, nesmí být sražená. Hrudník je hluboký a široký s výrazným osvaleným předhrudím, hrudní kost má sahat co nejdále dozadu. Hloubka hrudníku má dosahovat k loktům. Žebra jsou mírně klenutá. Spodní linie tvoří elegantní oblouk, břicho je napjaté a lehce vtažené.
Ocas:
Poměrně nízko nasazený, silný v nasazení, ke špičce se zužuje. V zemích, kde není kupírování zákonem zakázáno, se s ohledem k loveckému využití krátí o jednu čtvrtinu. Pokud není zkrácen, dosahuje až k hlezennímu kloubu a je rovný, případně lehce šavlovitě zahnutý. Při pohybu je nesen vodorovně. Ocas je dobře a hustě osrstěn.Končetiny: Hrudní končetiny jsou při pohledu zepředu rovnoběžné, při pohledu zboku kolmé a dobře podsunuté pod tělem, mají dobře utvářené kosti a silné svalstvo. Lopatka je dlouhá, šikmá a ploše přiléhající. V pohybu je pružná a je výrazně osvalená. Dobré zaúhlení mezi lopatkou a ramenní kostí. Ramenní kost je dlouhá a dobře osvalená. Lokty těsně přiléhají k tělu, nejsou ani vytočené, ani stočené dovnitř. Dobré zaúhlení mezi ramenní kostí a předloktím.
Předloktí je rovné a dlouhé, dostatečně osvalené se silnými, nikoliv však hrubými kostmi.
Zápěstí je suché a pevné.
Nadprstí je krátké a jen mírně šikmé. Tlapy jsou lehce oválné s pevně sevřenými, dobře klenutými silnými prsty a silnými hnědými drápy. Pevné a odolné polštářky šedavého odstínu.
V klidu i pohybu jsou tlapy rovnoběžně.
Pánevní končetiny jsou při pohledu zezadu rovné a rovnoběžné, při pohledu zboku správně zaúhlené se silnými kostmi. Stehno je dlouhé, osvalené, s odpovídajícím zaúhlením mezi pánví a stehnem. Kolena jsou dobře zaúhlená.
Lýtka dlouhá, osvalená a šlachovitá. Délka lýtka odpovídá přibližně délce stehna. Dobré zaúhlení mezi lýtkem a hleznem.
Hlezno je silné, suché a šlachovité, poměrně nízko položené. Nadnártí je kolmé, krátké a suché. Tlapy pánevní končetiny viz tlapy hrudních končetin.
Pohyb:
Typickým chodem je pružný a elegantní prostorný klus s prostorným a dlouhým krokem. V poli hledá vytrvalým cvalem. Při pohybu je hřbet pevný a zůstává ve vodorovné poloze. Nežádoucím typem pohybu je mimochod.
Kůže:
Pevně přiléhá k tělu, netvoří záhyby a je dobře pigmentovaná.
Srst:
Krátká a hustá, má být pevná a tuhá, na hlavě a na boltcích je jemnější, hedvábná a kratší, na spodní straně ocasu naopak o trochu delší. Srst má pokrývat celé tělo, břišní krajina je však méně osrstěná. Srst nemá podsadu.
Zbarvení:
Různé odstíny žemlové barvy. Ušní boltce mohou být tmavší, jinak jednotné zbarvení. Červené, hnědavé nebo vybledlé barevné tóny jsou nežádoucí. Malá bílá skvrna na předhrudí nebo na hrdle do průměru
Velikost:
Kohoutková výška psi 58 -
Vady:
Jako chyba musí být posouzena každá odchylka od uvedených údajů, hodnocení chyby by pak mělo být přímo úměrné stupni odchylky.
Vylučující vady:
* výrazné odchylky od standardu plemene,
* hrubé odchylky od pohlavního výrazu,
* netypická hlava,
* skvrnitý nos,
* převislé pysky a volné otevřené koutky,
* předkus, podkus, nepravidelný skus, jakož i přechodné formy,
* chybění jednoho nebo více zubů ze skupiny řezáků (I), špičáků (C) nebo třenových zubů (P2 až 4 ) a stoliček (M
* nadpočetné mimo řadu rostoucí zuby,
*. rozštěp patra či pysku,
* světle žluté oko, příliš volná víčka, ektropium, entropium, dvojitá řada řas,
* výrazný lalok pod krkem,
* vlčí drápky, tzv. paspárky,
* špatná mechanika pohybu,
* netypické osrstění,
* tmavohnědá či světle žlutá barva, vícebarevnost, nejednotná barva, bílá hrudní skvrna v průměru větší než
* bílé tlapy,
* nedostatečně pigmentovaná kůže, oční víčka a pysky,
* kohoutková výška odchylující se o více než +-
* bázlivá povaha.
Poznámka: Psi musí mít patrná dvě varlata plně sestouplá v šourku.
